Leden 2008

Co zbývá

31. ledna 2008 v 1:23 | Mardom |  Básničky
Je poslední lednový den a já končím s každodenním přidáváním. Pokud budu mít co, budu přidávat klidně dvakrát do týdne, ale doufám, že mi tu zanecháte nějaké komentíky, abych na to měla chuť. Pokud nebude co, nebudu muset nic řešit (ale lednovou zásobu jsem měla hotovou už v půlce ledna), takže nedostatku se nebojím. Moc vám děkuji za přízeň, mám vás moc ráda. Jinak tato básnička je poslední vánoční dárek - pro Morganu Ehran.

Amazonka

30. ledna 2008 v 8:51 | Mardom |  Hudba
Moje asi nejoblíbenější písnička. Kdykoliv jsme jeli na vandr s někým, kdo ji uměl hrát, přála jsem si ji slyšet. Možná proto, že jsem se v ní trošku viděla a trošku jsem chtěla nedopadnout stejně (bohužel se mi to nepodařilo), možná protože mi připomínala to neodvratné stárnutí a změnu životních postojů. Prostě k ní mám citový vztah, který se s léty nezměnil. Zase vidím sebe jakou malou holku i jako slečnu v záři táborových ohňů, jak vyje spolu s kytarou a dalšími lidmi staré známé fláky a jak jde spát do stanu či chaty až k ránu a někdy vůbec ne. Znovu cítím ty známé vůně a bolesti prvních lásek, své sny a touhy. Znovu slyším jasné a milé hlasy kamarádů, jak mě zvou tu na jídlo, tu k zábavě. Možná se vám zdám trochu sentimentální - ale já opravdu sentimentální jsem.
Tak pojďte zpívat se mnou (pro zájemce mám i akordy).

Večerní procházka

29. ledna 2008 v 8:12 | Mardom |  Básničky
Jedna vánoční procházka ve třech lidech a jednom psu. Hvězdy svítili jasně, měsíc byl zrovna v úplňku (chudák Remus), pole zmrzlé s malým popraškem sněhu. Délka básně je přímo úměrná mrazu, který tam byl a množství oblečení na mém těle.
Věnováno Morganě Ehran - za to, že jsi taková, jaká jsi.

Jak přežít dny

28. ledna 2008 v 8:56 | Mardom |  Básničky
Jedno z mých menších smutnění. Bohužel se ukázalo jako moc reálné ... od setkání, kdy jsem toto napsala je do dalšího hodně daleko. Člověk se s tím časem smíří, čím déle to je, tím míň ho to bolí, i když stále touží. Přeji vám co nejkratší čekání na cokoliv, na co se těšíte.

City

27. ledna 2008 v 9:47 | Mardom |  Básničky
Pro všechny ty, kteří nemůžou milovat tak, jak si přejí. Neboť ne vše je v životě možné, občas si musíme odepřít to, co bychom rádi měli, jenže to není společensky přípustné. Tuto báseň jsem věnovala k vánocům Jarmilovi.

Drabble - zrnka písku jak ze zlata

26. ledna 2008 v 9:39 | Mardom |  Drabble
Při slovech zrnka písku mě okamžitě napadla pláž a dovolená. Ale koho poslat na dovču? Přemýšlení nebylo nikterak složité, přeci jenom líbánky jsou dobrý důvod pro cestování i ve světě Harryho Pottera. Nechtěla jsem však, aby to bylo moc sladké, proto jsem tam zamíchala prvek, který to, doufám, trošku odlehčil.
Drabble pro Iswidu
Zadané téma: Zrnka písku jak ze zlata

Hadi

25. ledna 2008 v 9:34 | Mardom |  Básničky
Jedna z mých abstraktnějších básní. Strašně se mi líbila představa propletených hadů (ačkoliv to není tím, že bych je milovala - mám k nim takový neutrální postoj, nevadí mi v reálu, ale strašně mi vadí ve snech - neboť na ně často šlapu, chtějí mě ušktnout nebo uškrtit a nebo mě honí). Představovala jsem si malebnou krásu zasněžených lesů, alejí a luk, které teď bohužel ve městě a bez sněhu neuvidím. Možná kdybych měla čas vyjet do hor, tak bych uviděla malebnou scenérii, ale život mě zrovna poutá v rovinách špinavého a smutného města. Další báseň na pokračování, po třech větách útlum až do minulého obrovského splínu.

Jen trochu

24. ledna 2008 v 9:28 | Mardom |  Básničky
Tak tahle básnička mi trvala hezky dlouho, napsala jsem první sloku, refrém a pak zásek. Tak jsem ji nechala uležet a mám pocit, že ty další sloky jsou mnohem lepší, aspoň mě se líbí víc, možná to je trošku nesourodý celek, ale proč vlastně ne. Už párkrát se mi stalo, že báseň potřebovala dozrát, hodněkrát jsem zkoušela něco připsat i teď mám tak tři, čtyři rozpracované a sem tam něco připíšu nebo najednou dopíšu celé. Tak já bych chtěla ... jen trochu komentářů od každého :-D

Oslava Kajky

23. ledna 2008 v 9:22 | Mardom |  Básničky
Další z mých veselých rýmovaček, jejíž historii vám chci trošku osvětlit. Byla u nás na návštěvě Ajja a povídali jsme si přes icq s Morgankou, která byla zrovna smutná a my ji chtěli rozveselit. Ajje jsem tvrdila, že mi nedělá problém vytvořit básničku jen tak z fleku na jakékoliv téma, co si zadá (ne že toho budete zneužívat :-) nebo víte co, klidně toho zneužívejte :-D). Jarmil si kousek od nás hrál na playstationu hru, ve které Ratchet (zvířatko podobné veverce - uši, ocas atd.) zabíjí své nepřátelé, ze kterých neteče krev, ale padají šroubky. Na to se Ajja se smíchem dívala a řekla, že mám napsat báseň na téma: Šroubky vzduchem letí. A pod perexem si můžete přečíst, jak jsem se zhostila úkolu.

Drabble pro gothic-itachi

22. ledna 2008 v 9:15 | Mardom |  Drabble
Toto drabble bylo ztížené tím, že bylo zadáno jedenáct slov, ale protože jsem je nechtěla použít tak, jak to svádí - popořadě, zkoušela jsem to mírně namixovat. Ze zadaných slov nešlo vytvořit nic jiného než depresivní výtvor, na happy-end nebo legraci bych těch slov potřebovala napsat více než jen sto.
Drabble pro gothic-itachi
Zadaná slova: sníh, smrt, smutek, slzy, pohled, krev, odchod, pohřeb, myšlenky, výčitky, sebevražda

Šedá realita všedních dnů

21. ledna 2008 v 10:36 | Mardom |  Básničky
Dnes přidám mírně depresivní báseň, která vznikla po noci, ve které jsem nemohla spát. Depresivní básně se mi píší lépe než cokoliv jiného, ale budu raději, když k nim nebudu mít důvod.

Spící princezna

20. ledna 2008 v 1:13 | Mardom |  Básničky
Toto vzniklo jedno krásné ráno, když kolem mě všichni spali. Tedy jestli se deset hodin ještě může nazývat ránem. Končil rok a já se cítila šťastná, moc šťastná.

Zastávka

19. ledna 2008 v 15:26 | Mardom |  Básničky
Jedno z depresivních rán, i když po dnešku musím říct, že zdaleka nebylo tak depresivní. Jela jsem do práce autobusem a tohle mě prostě jen napadlo. Toto jsem věnovala jako vánoční dárek Jarmilovi.

Drabble pro Fleur Packyt

19. ledna 2008 v 15:24 | Mardom |  Drabble
Drabble pro Fleur
Zadané téma: "Brnkám, brnkám na nervy …"
Tak k tomu mě mohli napadnout snad jen Pobertové. Konec byl vymyšlený hned, zbytek jsem improvizovala.

Barevný šál

19. ledna 2008 v 14:08 | Mardom |  Hudba
Nepodařilo se mi být na internetu tak dlouho, abych sem mohla vložit článek každý den, tak vám dnes přidám rovnou tři články. Ale jak se tak dívám na komentáře, je to stejně jedno. Tak se tak nějak plácám v depresích, když už si myslím, že nebude hůř, tak mi osud dokáže, že ještě je kam spadnout. Vykradli nám totiž auto a s ním i plyšáčka, naše třetí dítě. Tak se nedivte, že tahle píseň je taková mírně depresivní, i když z ní zavání i trocha optimismu.
Autor: Pavel "Žalman" Lohonka
Název: Barevný šál

Šedý vlk

16. ledna 2008 v 0:11 | Mardom |  Básničky
Vánoční dárek, který jsem věnovala Ajje. Napsala jsem ho pro ni, když jsme si spolu povídali přes icq o radostech i strastech. Zase jdu spát pozdě v noci, ale už jsem zvyklá :-)

Drabble pro Geri

15. ledna 2008 v 0:17 | Mardom |  Drabble
V rámci přidávání jednoho článku za měsíc jsem vás poprosila o zadání slov nebo témat ke zpracování na drabble. Jako první mi slova zadala Geri a byla to tato: hra, pokušení, životabudič.
Já jsem z toho stvořila takovou odlehčenou úvahu. Ten konec jsem měla připravený od začátku.

Zrcadlo

15. ledna 2008 v 0:13 | Mardom |  Básničky
Tuhle báseň jsem věnovala k vánocům svému příteli. Je to o stárnutí a o všem, co se člověku může honit hlavou. Zatím to možná neřešíte, ale jednou ten čas přijde. Co se týče vánočních dárků, blížíme se pomalu ke konci.

Bez hranic + Anketa

13. ledna 2008 v 14:41 | Mardom |  Básničky
Jsem smutná, že tu přišlo víc lidí než obvykle a žádné komentáře ... proto vkládám anketku, jak jste se tu vlastně dostali, budu ráda, když každý vyberete jednu - nejbližší možnost. A abych to tady trošku odlehčila, vkládám zde jednu rýmovačku :-) pro zasmání. Je v tom skrytý význam.
Pro Sluníčko, Světlušku a Měsíček od Berušky.

Kapitola třetí - Konečně civilizace

12. ledna 2008 v 2:32 | Mardom, která vám chce udělat radost |  Cesta Irskem
Opravdu vás nešálí zrak. Je tu další kapitola, ačkoliv jsem si myslela že to potrvá mnohem déle, než ji vložím. Ale chtěla bych se vám odvděčit za mou historicky největší návštěvu mého blogu. Včera tu bylo celých 57 návštěv (a já jen dvakrát). Ještě bych byla ráda, kdybych zažila největší počet komentářů (ale ne díky blogu, který jeden příspěvek dá několikrát). Nejvíc mám zatím 15 komentářů, tak možná se dočkám u této povídky. Neboť si myslím, že vás může zaujmout.
Tady už máte pokračování. Omluvte případné chyby způsobené časem a únavou.