2. Rosaline

4. prosince 2006 v 20:59 | Mardom |  Víla
Milí návštěvníci,
abyste nemuseli dlouho čekat na pokračování víly, vkládám zde druhou kapitolu.
Není to obetováno, ale snad tam nebude moc chyb. Nevím, kdy bude pokračování.

Uplynuly už tři týdny od setkání Siriuse s vílami a pořád nic nezjistil. Na paloučku nikdo nebyl, aspoň ne tehdy, když tam byl on. Nemohl si dovolit chodit tam každý den. James už začínal být podezřívavý, kam se pořád ztrácí. I když to byl jeho dobrý kamarád, nechtěl mu to ještě říct. Snad tehdy, až se s ní seznámí.
Listopad už byl v plném proudu a všude kolem se barevně třpytily listy stromů. Sírius byl ten den trošku mimo. Zase vzpomínal na krásné víly, když ho napadlo, že by mohl vidět víly jako pes. Pokud se ho bojí jako člověka, neznamená to, že se budou skrývat i před psem. To mu hned zlepšilo náladu. Začal si tropit legraci z Jamese, který byl překvapen, když viděl tu náhlou změnu.
"Ale copak Siriusi, už jsi sbalil nějakou ženskou? Ta Samantha ti dala ale zabrat."
"Samantha? Jaká Samantha?"
"Ale nedělej, že o ničem nevíš. Vždyť ona způsobila, že se už tři týdny chováš tak divně."
"Jo tak, ty myslíš tu blondýnku z Mrzimoru? Tak ta mě vůbec netrápí,"odpověděl Sirius.
"Cože?! A proč se teda chováš tak divně?" řekl James a sundal si brýle.
"Víš, mám nějaký nový objev, ale bude to trošku složitější. Nic o ní nevím. Ale budeš první, kdo se to dozví, slibuji."
"No tak jo, ty tajnůstkáři."
"A hoď sebou, musíme jít na hodiny obrany."
Byli asi v půlce cesty, když si James vzpomněl, že nechal brýle ve společenské místnosti. Sírius jen zakroutil hlavou a řekl: "tak nevím, kdo z nás dvou se chová víc divně," a čekal než James doběhne pro brýle.
Zbytek dne proběhl v klidu. Studenti si u začali povídat o vánocích. Co si přejí, kde budou a těšili se na první sníh. Remus, James i Petr měli vánoce trávit s rodiči a Siriuse James pozval k nim domů.
Sotva začal večer, Sírius se opatrně ztratil z dohledu svým kamarádům a šel pomalu k zapovězenému lesu. Tam se přeměnil v psa a v této podobě pomalu došel až k palouku.
Byly tam. Sírius měl hroznou radost, protože mezi nimi byla i ta jeho kráska. Dneska to nesmí zkazit. Půl hodiny se na ně díval a přemýšlel, jak se seznámit. Coby pes si s ní nemůže povídat a jako člověk mu víly utečou. Rozhodl se nic neriskovat a v psí podobě došel až k nim. Měl štěstí, protože jeho víla si k němu přisedla a pohladila ho. Vděčně se na ní podíval.
Ostatní víly už chtěly odejít, ale ona se od něj nechtěla odloučit, proto řekla ostatním, ať jdou samy, že za chvíli půjde za nimi.
Sírius ještě chvilku z opatrnosti počkal, ale pak si řekl, že to riskne a proměnil se zpět v člověka. Víla se lekla, ale zůstala stát na místě.
"Ahoj a promiň za to leknutí. Já jsem Sírius," usmál se na vílu.
"Ahoj, já jsem Rosaline," představila se víla. "A už jsem tě tady viděla."
"Ano, byl jsem tu asi před třemi týdny. Ale než jsem stihl něco říct, byly jste pryč."
"Nediv se, jsme strašně plaché. Nemáme rády, když nás někdo pozoruje," odpověděla mu víla.
"To je dobře, že dneska nikam neutíkáš. Líbila ses mi z nich nejvíc."
"Asi už budu muset jít, ať mě ostatní nejdou hledat. Nesmím se bavit s nikým cizím."
"Ještě nechoď, Rosaline. Rád bych si s tebou ještě povídal," prohlásil okouzlený Sírius.
"Dnes už ne, ale můžeme se tady sejít zítra ve stejnou dobu. Ale přijď znovu jako pes, jinak k tobě nepřijdu."
"Dobře, budu tady zítra čekat."
"Ahoj," řekla víla a zmizela během chvilky.
"Ahoj," řekl do ticha Sírius a díval se za vílou.
Poté se proměnil v psa a šel zpátky do hradu.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Lizz Lizz | Web | 5. prosince 2006 v 15:35 | Reagovat

Tak teď jsem vážně zvědavá, jak to se Siriusem a vílou dopadne. Už jsem kdysi jednou nějakou povídku Sirius/víla/elka/nebo co to bylo četla, a na konci z toho byla Mary Sue jako vyšitá....takže, Mardom, já čekám!!:)))

heh. pěkná kapitola, a že to nemělo beta read, není poznat:)

2 Lizz Lizz | Web | 5. prosince 2006 v 15:37 | Reagovat

Víš, co mě ještě dobře pobavilo? Já když dám na web další kapitolu, napíšu něco jako "zdar všichni" a "komentujte, nebo se naštvu" a ty napíšeš "milí návštěvníci"....

:) to se moc často nevidí:)

3 mardom mardom | 5. prosince 2006 v 16:58 | Reagovat

Asi tu brzy dám pravidla, kterými se musím řídit. Možná to bude MS trochu zavánět, když tam musí být AUTP - mystická bytost, pár Sirius + někdo a navíc romantika. To se z toho těžko uplácá něco hodně mimo.Ale zkusím to zpracovat tak, ať je to spíš normální povídka. Však druhotný žánr je parodie :-D

4 mája mája | E-mail | Web | 17. srpna 2007 v 17:31 | Reagovat

Krása. Nejenom, že máš talent na básničky, ty píšeš i nádherné povídky. Jsem zvědavá, jak to dopadne.

5 Livien Livien | Web | 21. prosince 2008 v 10:33 | Reagovat

Rozhodně nelituji, že jsem si tu další část přečetla, jenže mi teď nezbývá nic než přečíst si ten poslední kousek, protože mi to nedá, nezjistit jaký bude konec onoho okouzlení Síriuse :)

6 mardom mardom | 21. prosince 2008 v 19:47 | Reagovat

No to si asi ještě počkáš, ale díky tobě mám větší chuť to dopsat než dřív.

7 Livien Livien | Web | 22. prosince 2008 v 21:34 | Reagovat

Tak to mě moc těší, ale tvoje psaní rozhodně stojí za to :) Protože z toho co bylo zadané bych já něco takového vůbec stvořit nedokázala...o to se mi to líbí více :)

8 mardom mardom | 23. prosince 2008 v 0:14 | Reagovat

No já jsem blázen čehokoliv na přání, dokážu zpatlat dohromady i nesouvisející věci. Klidně mi můžeš něco zadat (ale raději na mail: mardom@seznam.cz).

9 Livien Livien | Web | 23. prosince 2008 v 13:14 | Reagovat

Době rozhodně nad tím popřemýšlím a něco ti vymyslím a to i hrozně ráda :) Jen si na to nechám nějaký ten čásek, aby se i mě samotné to zadání líbilo, o to více mě pak bude zajímat, jak ho pojmeš ...

10 mardom mardom | 24. prosince 2008 v 17:38 | Reagovat

Budu se těšit.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama