Listopad 2006

Dovolená

30. listopadu 2006 v 19:55 | Mardom
Letos jsme byli na 14-denní dovolené ve Francii a ráda Vám tady napíšu své zážitky z návštěvy této země, kde jsme byli na přelomu září a října.
Navštívili jsme spousty zajimavých míst. Carcassone, kde na Vás dýchne pravá středověká atmosféra, Barcelonu se spoustou památek, Andorru, kde dojedete po 5 hodinách jízdy po samých křivolakých cestičkách (slabší povahy by to nemuseli zvládat), Avignon se svým papežským palácem a i další městečka jako je Narbonne, Montpeliér, Nimes, Arles, Beziér, Seté, Perpignan.
Byli jsme také na návštěvě safari, kde jsme zažili zajimavou příhodu s medvědem. Sice nám říkali, stáhněte si okýnka a nezastavujte - ale zkuste nezastavit, když přímo proti vám jde medvěd a nechce uhnout. Takže jsme zastavili, abychom mu nepřejeli packu a tak a medvídek se pustil přímo do našeho auta. Brzo ovšem zjistil, že nebude dobré k snědku. My jsme začali couvat, a tak to malý medvídek vzdal a odkráčel si jinde. Měli tam ještě spoustu zvířat včetně lvů, zeber, pštrosů, zubrů, nosorožců a podobných, kolem kterých jsme mohli projíždět autem a také spoustu zvířátek, které šlo navštívit podobně, jako v našich zoo - snad jen, že výběhy byli trojúhelníkové, takže ať se zvířátka vrtla kde chtěla, byla na dohled. Takže jsme viděli slony, žirafy, klokany, vodní ptáky, krokodýly, želvy, papoušky, kozy, opice a spousty dalších zvířátek.
No na dovolené bylo krásně a hned bych se tam vrátila.

Dospělost

30. listopadu 2006 v 19:38 | Mardom |  Básničky
Dospělost
Je to už pár let, co úsměv tvůj pohladil jen
kdy bez tebe nechtěla jsem, prožívat už ani den.
Proč už teď nejsi světem mých snů?
Proč lásku odvály starostí všedních dnů.
Tvář ti teď bolest a starosti zdobí,
na tvoje koníčky nezbývá čas.
Zmizely tvoje sny a ideály,
místo nich práce se kypí až až.
Lásky a přátelství minulost skrývá,
dospělí řeknou, to už tak bývá.
Proč ale s tímhle smířit se mám?
Proč člověk zůstává na všechno sám?
Kde jsou ti lidi, co jsi je znal?
Odvál je čas, jen přátelství pár,
zůstává tvým památníkem minulosti,
v době, co nazývají dospělostí.
Známí se berou a mívají děti
a ty si připadáš jak v divném filmu,
protože nemáš touhy jak oni,
chtěla bys vzlétnout ku oblakům.
Nechat se hladit a hýčkat láskou,
na kterou už zase času je dost.
Smát se a bláznit a věřit,
že penězmi nekoupíš spokojenost.